Mýtus o korku přežil desítky let. A dodnes mate lidi.

Ve světě, kde otázky ekologie stále více ovlivňují nákupní rozhodování, se objevují zjednodušení a mýty, které – přestože nejsou pravdivé – dokáží v kolektivním povědomí přetrvat celé dekády. Jedním z nich je přesvědčení, že přírodní korek je materiál, jehož získávání vyžaduje kácení stromů, a jeho používání škodí životnímu prostředí. Pro mnoho lidí platí rovnice korek = dřevo a dřevo = pokácený strom. Na první pohled to zní logicky, ale jde o naprosto mylné zjednodušení.

V tomto článku se podíváme blíže na jeden z nejrozšířenějších mýtů týkajících se přírodního korku. Je čas skoncovat s představou, která zbytečně vrhá stín na jeden z nejudržitelnějších přírodních materiálů, které člověk zná.

 

Obsah

1. Úvod
2. Největší lež o korku
3. Pravda: Korek není dřevo – ale obnovitelná kůra
4. Proč více korku = více stromů?
5. Shrnutí
6. FAQ

 

Největší lež o korku

Mnoho lidí se dodnes domnívá, že přírodní korek vzniká kácením stromů a jeho výroba škodí životnímu prostředí.

Pravda je ale jiná: kvůli výrobě korku se nekácí žádné stromy. Přírodní korek se nezískává ze dřeva, ale z kůry korkového dubu – způsobem, který je zcela obnovitelný a šetrný ke stromu. Přesto mýtus o „zabíjení stromů kvůli korku“ dál přetrvává a zakrývá skutečné ekologické přínosy tohoto materiálu.

Proč je tento mýtus tak rozšířený?

Zdrojem mýtu je zjednodušené uvažování – mnoho lidí nerozlišuje mezi kůrou a dřevem. V běžném vnímání je korek „tvrdý a přírodní“, takže musí pocházet z vnitřku stromu – tedy z jeho pokáceného kmene.

Nelze přehlédnout ani roli výrobců syntetických náhražek vinných uzávěrů, kteří po léta tento mýtus podporovali a naznačovali, že volba alternativy (například plastového či kovového uzávěru) je ekologičtější rozhodnutí. Dezinformace založená na emocích a sloganech o „záchraně stromů“ byla velmi účinná – zejména tam, kde chyběly důvěryhodné informace.

Pravda: Korek není dřevo – ale obnovující se kůra

Na rozdíl od rozšířeného názoru nevzniká přírodní korek kácením stromů, ale z jejich vnější ochranné vrstvy – kůry. Tato kůra má výjimečné vlastnosti: lze ji sklízet bez jakéhokoliv poškození stromu a plně se regeneruje, což umožňuje opakovaný sběr během života jednoho korkového dubu. Díky tomu je přírodní korek jedním z nejudržitelnějších přírodních materiálů, které známe.

Co je vlastně korkový dub (Quercus suber)?

Korkový dub je výjimečný druh stromu, který roste téměř výhradně v oblasti Středomoří – zejména v Portugalsku (které produkuje více než 50 % světového korku), Španělsku, ale také v Alžírsku, Maroku, Tunisku, jižní Francii a Itálii. Roste pomalu, ale může se dožít až 200–300 let.

Nejdůležitější vlastností korkového dubu je jeho silná, pružná a porézní kůra, která chrání strom před suchem a ohněm – což je klíčové v horkém klimatu. Právě tato kůra, nikoliv dřevo, slouží jako surovina pro výrobu přírodního korku. Navíc korkové duby patří k velmi odolným druhům a jsou skvěle přizpůsobené životu v náročných půdních a klimatických podmínkách.

Jak probíhá sklizeň korku? Proces „holení“, ne kácení

Sklizeň přírodního korku je ve světovém měřítku unikátní proces, který vyžaduje odborné dovednosti a maximální přesnost. Nepoužívají se pily ani těžká technika. Kůra se ručně odstraňuje ze stromu pomocí speciálních seker, v postupu připomínajícím holení – proto se často používá označení „holení dubu“.

Sklizeň korku probíhá bez poškození stromu. Vrstva pod kůrou – tzv. kambium – zůstává nedotčená, což umožňuje stromu zahájit proces regenerace. První sklizeň je možná až přibližně ve 25 letech stáří stromu a další následují každých 9–12 let, v závislosti na klimatických podmínkách a místních zvyklostech.

Tento rituál není jen ekologický, ale i kulturně významný – v Portugalsku se profese sběrače korku (tirador) předává z generace na generaci a těší se velké úctě.

Kolikrát může jeden strom během života poskytnout korek?

Během svého dlouhého života může být korkový dub „holen“ až 15 až 20krát a každá sklizeň přináší několik kilogramů suroviny. To znamená, že jeden strom může poskytnout několik set kilogramů přírodního korku – bez nutnosti kácení, bez narušení biotopu a bez ztráty biodiverzity.

Z ekologického hlediska jde o skutečný fenomén: jedná se o obnovitelný, biologicky odbouratelný materiál, který se získává lokálně, bez použití těžkého průmyslu a bez znečištění. A to vše díky přirozenému regeneračnímu mechanismu, kterým přírodu vybavila kůra korkového dubu během milionů let evoluce.

Více korku = více stromů

Jedním z nejparadoxnějších, a zároveň nejvíce inspirujících faktů o přírodním korku je skutečnost, že čím větší je poptávka po korku, tím více korkových dubů roste na světě. Na rozdíl od mnoha jiných přírodních surovin, kde poptávka vede ke kácení, v případě korku rostoucí trh znamená ochranu a rozšiřování korkových lesů – vzácných středomořských ekosystémů.

Poptávka podporuje výsadbu nových korkových dubů

Korkové lesy nejsou divokými, soběstačnými oblastmi. Z velké části jde o tradičně obhospodařované agroekosystémy, které přetrvaly po staletí díky pravidelnému využívání – především ke sklizni přírodního korku. Pro vlastníky půdy je korek hlavním zdrojem příjmů a jeho cena i stabilita trhu rozhodují o tom, zda budou investovat do péče a obnovy porostů.

Když klesá poptávka po korku, roste riziko opuštění těchto oblastí nebo jejich přeměny na výnosnější, ale méně udržitelné formy využití – například na zemědělské monokultury či pastviny. Když poptávka roste – vyplatí se sázet nové stromy a pečovat o staré. Díky tomu spotřebitelé, kteří volí výrobky z přírodního korku (např. místo plastových či kovových uzávěrů), přímo podporují rozvoj korkových lesů.

Korkové lesy jako útočiště biodiverzity a pohlcovače CO₂

Korkové lesy, známé jako montado (v Portugalsku) nebo dehesa (ve Španělsku), patří mezi nejcennější přírodní ekosystémy Evropy a severní Afriky. Jsou domovem stovek druhů rostlin, ptáků, hmyzu a savců, včetně mnoha ohrožených – například rysa iberského či orla císařského. Jejich mozaikovitá struktura – tvořená stromy, keři, loukami a pastvinami – podporuje biodiverzitu způsobem, který jen těžko dosáhneme v jiných typech krajinného využití.

Kromě přírodních hodnot plní korkové lesy také roli přirozených pohlcovačů oxidu uhličitého. Korkový dub má výjimečnou schopnost ukládat CO₂ – a co je nejdůležitější, proces cyklického sběru kůry zvyšuje jeho schopnost sekvestrace. Výzkumy ukazují, že pravidelně „holené“ stromy vážou více uhlíku než ty, které nejsou využívány.

Ochrana těchto lesů tedy není jen otázkou estetiky či místního hospodářství, ale také konkrétním a účinným nástrojem v boji proti klimatické změně.

Shrnutí

Mýtus, že korek = kácení stromů, patří mezi nejtrvalejší a zároveň nejškodlivější nedorozumění v ekologické debatě. I když se korek ve skutečnosti získává z obnovitelné kůry korkového dubu, bez kácení stromů, mnoho lidí jej stále považuje za materiál, který zatěžuje přírodu.

Pravda je přitom úplně jiná: výroba přírodního korku přírodě nejen neškodí – ona ji podporuje. Navíc jde o přírodní, obnovitelný, biologicky odbouratelný a velmi odolný materiál – jeho životní cyklus často překonává syntetické alternativy, které se jen zdánlivě tváří jako „ekologičtější“.

FAQ – Nejčastější otázky o přírodním korku

1. Je přírodní korek ekologický?

Ano, rozhodně. Přírodní korek je biologicky odbouratelný, obnovitelný a jeho výroba má nízkou uhlíkovou stopu. Navíc přispívá k ochraně korkových lesů, které pohlcují CO₂ a poskytují útočiště tisícům druhů.

2. Jsou plastové nebo kovové alternativy ekologičtější?

Ve většině případů ne. Výroba syntetických náhražek má vyšší uhlíkovou stopu, produkuje mikroplasty a ztěžuje recyklaci. Přírodní korek vítězí téměř v každé environmentální kategorii.

3. Kde rostou korkové duby?

Především v oblasti Středomoří – v Portugalsku, Španělsku, Alžírsku, Maroku a Tunisku. Portugalsko je největším producentem korku na světě.

4. Má smysl vybírat produkty z přírodního korku?

Rozhodně ano. Podporou trhu s korkem přispíváš k ochraně korkových lesů, místních komunit a nízkoemisních řešení. Je to skvělý příklad toho, jak může chytré spotřebitelské rozhodnutí pozitivně ovlivnit planetu.